Proč nemám bff? Přesně proto. Protože mám z toho pocit že lidi si myslí že pak se musí bavit je s tím jedním člověkem a žárlí (jestli se to tak dá napsat).
Dneska jsem se při matice bavila s kámoškou a kámošem a prostě normálně jsme kecali a smáli se, ale přitom jsme měli vše hotové a dělali jsme prostě voloviny :-) A kámoška se, kterou sedím a ona si myslí že jsem její bff (tím nechci říct že ji nemám ráda dost mi na ni záleží, protože je fakt fajn) se odtáhla (asi se špatně vyspala nebo jí to prostě vadilo) o přestávce se mnou nemluvila a v hodině dělala že tam nejsem. OK tak jo. Ale ona si asi neuvědomuje že nejsem tu jenom pro ni, že se chci bavit i s někým jiným.
Asi se podvědomě bráním tomu mít bff. Jenže fakt já jí nepatřím a nepatřím ani nikomu jinému. Je to můj život. Asi se ani nechci na nikoho poutat a tak. Máte z toho stejný pocit?





